Zkoušel někdo z vás někdy opravdu přemýšlet o všech těch číslech na zadní straně obalů? Energetická hodnota, tuky, cukry, sůl… Seděl jsem jednou v kuchyni s dvěma různými baleními müsli tyčinek a chtěl jsem jen rychle zjistit, která je lepší volba. Po pěti minutách přepočítávání procent a srovnávání gramů jsem to vzdal a sáhl po té s lepším obrázkem. Bylo to frustrující. A pak jsem narazil na systém Nutri-Score. Nejdřív jsem byl skeptický – další písmenko a barva v moři značek a certifikátů. Rozhodl jsem se ale vyzkoušet, co to vlastně je a jestli může být nějak prakticky užitečné pro někoho, kdo nakupuje jako já.

Jedním z nejpřímějších způsobů, jak se s Nutri-Score seznámit, je využít online kalkulačku. Ta vám umožní spočítat skóre pro produkty, které doma najdete, nebo si před nákupem ověřit, jak si hypotetický výrobek stojí. Já jsem pro svůj první test použil stránku Nutri-Score online. Byl to dobrý start, protože jsem okamžitě viděl, jak se výsledné písmeno od A do E mění s tím, když jsem upravil třeba množství cukru nebo soli. Najednou mi ty suché údaje začaly dávat smysl v kontextu celého produktu.

Proč mi nestačilo jen číst složení

Jsem ten typ, který si myslíl, že stačí hledat na obalu “nízký obsah cukru”. Jenže to je past. Některé výrobky s tímto tvrzením mají zase nehorázné množství tuku nebo soli. Jiné zase nahradí cukr umělými sladidly, která vám možná také neprospívají. Nutri-Score bere v úvahu celkový nutriční profil. Vyhodnocuje jak negativní složky (cukry, nasycené mastné kyseliny, sůl, kalorie), tak ty pozitivní (vláknina, bílkoviny, podíl ovoce, zeleniny a ořechů). Výsledkem je jedno písmeno. To mi dalo něco, co mi předtím chybělo: rychlé srovnání podobných produktů. U cereálií, jogurtů nebo i chlebů jsem najednou mohl na první pohled vidět, který výrobek je v rámci své kategorie celkově vyváženější.

Jak se změnilo moje chování v uličkách supermarketu

Tady nastala ta zajímavá část. Když jsem se začal v obchodě záměrně dívat na ty barevné písmenka, všiml jsem si dvou věcí. Zaprvé, že výběr byl často jednodušší. Mezi dvěma druhy sýrových pochoutek pro mého psa bylo jasné, který má “C” a který “E”. Vybral jsem “C”. Ale zadruhé, a to bylo důležitější, Nutri-Score mě donutil číst složení lépe a s kontextem. Přestal jsem hledat jen jeden “zlý” prvek. Začal jsem uvažovat o produktu jako o celku. Tady je pár konkrétních věcí, které se změnily:

• Přestal jsem kupovat “light” pomazánky, které měly sice málo tuku, ale jejich skóre bylo nízké kvůli vysokému obsahu soli a přidaným látkám.
• Začal jsem více srovnávat různé značky stejného produktu. Někdy je rozdíl mezi “A” a “C” opravdu jen ve výběru surovin výrobce.
• Uvědomil jsem si, že některé mé “zdravé” volby, jako jsou určité snídaňové cereálie nebo ochucené vody, nejsou tak růžové, jak jsem si myslel.

Kde Nutri-Score selhává a na co si dát pozor

Samozřejmě to není kouzelná hůlka. Je důležité znát jeho limity, jinak vás může zmást. Systém je primárně navržen pro srovnání produktů ve stejné kategorii. To znamená, že sýr bude mít obecně horší skóre než čerstvá zelenina, protože obsahuje více tuku a soli. Nemůžete tedy říct, že zelenina s hodnocením “A” je “lepší” než sýr s hodnocením “D”. Jde o to vybrat ten nejlepší sýr mezi sýry. Další věc je, že Nutri-Score neříká nic o přítomnosti pesticidů, aditiv nebo o etické stránce výroby. Je to čistě nutriční nástroj. Také nezohledňuje míru průmyslového zpracování potraviny. Vysoce průmyslově upravený výrobek může teoreticky získat dobré skóre, pokud má “vhodné” nutriční hodnoty.

Takže, jak to řešit? Beru Nutri-Score jako první filtr. Řekne mi: “Hele, mezi těmito deseti baleními sušenek jsou tyto tři z hlediska živin nejméně problematické.” Pak teprve vezmu do ruky to “nejlepší” z nich a přečtu si složení, podívám se na množství éček a zvážím, jestli je to opravdu to, co chci jíst. Je to pomocník, ne náhrada za vlastní úsudek.

Co mi ten experiment přinesl do kuchyně

Největším překvapením pro mě nebylo to, co jsem přestal kupovat, ale co jsem začal více vařit. Když jsem viděl, jak špatně jsou často hodnoceny hotové omáčky, polévky z pytle nebo uzeniny, motivovalo mě to více experimentovat s čerstvými surovinami. Zjistil jsem, že domácí rajčatová omáčka z protlaku, česneku a bylinek má nutričně úplně jinou hodnotu než ta koupená. A časově na to není potřeba o moc víc. Nutri-SScore mě nepřivedl k fanatickému počítání bodů, ale k většímu povědomí. Které konkrétní suroviny jsou pro mě často problémové?

• Skrytá sůl v pečivu a sýrech.
• Přidané cukry v “zdravých” jogurtech a cereálních tyčinkách.
• Nasycené tuky v levných sušenkách a polevách.

Vědět to mi pomáhá dělat při vaření jednoduché, vědomé substituce. Použít více bylinek místo soli, dát si do jogurtu čerstvé ovoce místo kupovaného ochuceného, nebo si namazat na chleba avokádo namísto tučné paštiky.

Takže, zkusili byste to taky? Není potřeba hned měnit celý jídelníček. Stačí si příště v obchodě vybrat jednu kategorii – třeba jogurty nebo trvanlivé pečivo – a podívat se na jejich Nutri-Score. Možná vás překvapí, co zjistíte. Až pak se můžete rozhodnout, jestli vám tenhle jednoduchý systém, který překládá čísla do písmen, může něco nabídnout. Mně to rozhodně zrychlilo a zlepšilo rozhodování u regálu. A to za trochu té počáteční snahy stálo.